Porsche se do šrotu nedává
- by Super User
Václav Velkoborský, zubní lékař se švýcarskou praxí, si své první Porsche Carrera před lety sám postavil. Automobilový závodník rozhodně nechce mít vůz, který lze koupit v autosalonu.
Toto je článek, který vyšel v časopise Esprit, příloze Lidových novin 1-2010. Autorka: Eva Hlinovská
"Je rychlé, lehké a stále stoupá v ceně" charakterizuje stručně Václav Velkoborský, proč si před necelým rokem zakoupil Porsche Carrera RS z roku 1992. Je v malinové barvě (Sternrubin). "Nebyla ale na rozdíl od technických parametrů důležitá. Toto auto není moc vhodné do města - nemá například klimatizaci, dveře se otevírají jen na takovou látkovou pásku. Jeli jsme s ním s manželkou do Saint-Tropez, venku bylo zhruba padesát stupňů, motor hřál. Jeli jsme co nejrychleji, aby vzduch vůz ochlazoval. Kvůli hluku z motoru a větru nebylo slyšet slova. Ale byl to zážitek." popisuje pan Velkoborský, štíhlý muž s nenápadnými brýlemi a závodnickými hodinkami Rolex Daytona na zápěstí, jednu z cest se svým jedinečným vozem.
Každá jízda v jeho Porsche Carrera je svým způsobem ojedinělý zážitek. Už proto, že v něm nechal zubní lékař, který žije v Praze a Curychu, upravit motor. Původní šesticylindrový motor změnil na turbo, a získal tak sílu 402 PS. Auto tedy jede rychleji, než mnozí majitelé nových porsche předpokládají. "Rychle jezdím jen na německých dálnicích. Mé porsche je opravdu lehké, protože nemá téměř žádnou elektroniku. Málokdo ho předjede."
Vůz oceňují i ti, kdo se silničního provozu účastní jen jako chodci: během focení na Esprit LN na pražském Loretánském náměstí se u auta shlukují lidé; Porsche Carrera je téměř stejnou atrakcí jako zvonkohra na barokní Loretě. "Češi mají auta rádi. Nejsou tak temperamentní jako Italové, tam když jsem jel ve ferrari, tak se všichni usmívali. Švýcaři dělají, že auto neexistuje. Myslí ekologicky a nenávidí vozy SUV," popisuje rozdíly mezi národními mentalitami muž, jehož otec a strýc byli automobilovými závodníky.
I on dodnes závodí na voze Porsche se svými přáteli na okruzích. Nicméně získal i titul šampion Švýcarska a zúčastnil se stejně jako herec Paul Newmann slavného amerického 24hodinového závodu Daytona. "Poznáte zajímavé lidi - nejen Paula Newmanna, ale třeba i Paula Belmonda, syna herce Juana-Paula, nebo bývalou manželku Sylvestra Stalloneho Brigitte Nielsen. Ženy nemají šanci zvitězit. Nedokážou vypnout, maximálně se soustředit na jízdu, zahodit pud sebezáchovy a nebát se smrti." vysvětluje Václav Velkoborský, člen českého Porsche Classic Clubu (o vůz mu pečují ve firmě Engine patřící Radku Pokornému). Jedním dechem však dodává, že závodit na okruzích je navzdory rozšířené představě bezpečné. "Auta mají vyztužený rám, my na sobě azbestový oblek. Nedá se to srovnat se závody na motokárách nebo ve vozech formule."
Své první porsche si pořídil Václav Velkoborský ještě coby nemajetný student prestižní EHT, vysoké školy technické v Curychu, kde v roce 1968 zůstala jeho maminka. Malý Václav za ní mohl vycestovat až o rok později díky pomoci červeného kříže. A rozhodně se neměl jako v bavlnce - už od dvanácti let si přivydělával na brigádách. A to první - kanárkově žluté Porsche Carrera RS z roku 1972 - si během studia stavěl z nejrůznějších bouraných aut a náhradních dílů. "Bylo to později vzácné auto. Možná jsem ho prodal příliš brzy, ale neměl jsem na výběr. Musel jsem nějak financovat studia," vzpomíná pan Velkoborský, který vystudoval ještě zubní lékařství. Svá studia hradil podnikavý student díky dovozu a vývozu aut. "To, že jsem si zamiloval porsche byla náhoda. Líbí se mi, že tato auta vydrží. Ani když s nimi závodíte, nerozpadnou se. Říkám jim závodní traktor. Porsche se do šrotu nedává," usmívá se. "Jakmile jsem začal pracovat jako zubní lékař, dokázal jsem si vydělat tolik, abych mohl financovat své závodění, což není levná záležitost - kromě závodní licence potřebujete mechaniky, kteří se vám o vůz starají, transport, něco stojí i pronájem závodního boxu. Bez sponzorů to nejde, mě pak sponzorovala firma Apple," rozmluví se skvělou češtinou, jíž občas proloží anglickým slůvkem dvaapadesátiletý Václav Velkoborský.
Od časů, kdy si postavil své první porsche, uplynula spousta let a podnikavý zubní lékař se stal postupně šťastným majitelem mnoha aut této značky. Existuje přesto jeho porsche snů? "Porsche Carrera GT. Ale koupím ho jen za rozumnou cenu."